
S bolestí kloubů se setkal snad každý z nás, ale když se začne mluvit o artróze, nálada v místnosti většinou klesne o pár stupňů. Přitom tahle potvora není jen záležitostí důchodců. Statistiky říkají, že s artrózou žije v Česku skoro 1 000 000 lidí – a klouby bolí už třicátníky. Skřípe něco ve vašich kolenech? Bolí vás kyčle i po krátké procházce nebo cítíte, že ráno sotva rozhejbe prsty na rukou? Nenechte to být a čtěte dál, protože možností, co užívat při artróze, je až nečekaně mnoho. Některé tipy možná znáte, jiné vás překvapí. Fakta, studie i jednoduché rady na jednom místě.
Jak artrózu rozpoznat a co ji způsobuje
Začněme od začátku. Artróza je nemoc kloubů, u které se pomalu rozpadá chrupavka, co normálně chrání konce kostí v kloubním pouzdře. S postupem času klouzavý povrch mizí a bolest přibývá. Člověk cítí tuhost a při větší zátěži ostrou bolest – a ano, často i když odpočívá. Nejčastěji to odskáčou kolena, kyčle nebo malé klouby na rukou. Zapomeňte na představu, že je to jen nemoc stáří. Neaktivní životní styl, nadváha, úrazy nebo i špatné držení těla můžou chrupavky zničit pěkně rychle.
Jedna studie z roku 2022 (Masarykův onkologický ústav) ukázala, že až 40 % lidí nad 50 let má projevy artrózy na rentgenu – a zdaleka ne jen ti, kteří se sotva hýbou. Artróza je trochu tichý zabiják – dlouho o ní nevíte, ale jednoho dne ze schodů slezete o dost pomaleji. Lidské tělo se s úbytkem chrupavky rve jak umí: začne vytvářet kostěné výrůstky. Ty ale bolí ještě víc. Ne vždy jde vše zarazit, ale rozhodně máme možnosti zpomalit zhoršování a pomoct kloubům fungovat bez konstantní bolesti.
Síla doplňků stravy: Co má smysl a co jsou jen vyhozené peníze
Regály v lékárnách jsou plné přípravků, které slibují, že chrupavce vrátí život. Ale co skutečně funguje, a co spíš ne? Češi dávají na přírodní pomoc, v roce 2024 vzrostly prodeje kloubních doplňků o téměř 15 %, tvrdí průzkum Farmaceutické komory. Nejoblíbenější je stále glukosamin a chondroitin. Tyto látky patří do struktury chrupavky a mají podle některých studií opravdu pozitivní vliv na bolest a pohyblivost (například metaanalýza v časopise Osteoarthritis and Cartilage, 2022). Problém je, že efekt se objeví až po pár měsících a u některých pacientů je jen slabý.
Kolagen je další klíčová složka, hlavně ve formě hydrolyzované, která se lépe vstřebává. Pokud zvolíte kolagen typu II (většina levných přípravků obsahuje typ I), máte větší šanci na efekt. Důležité je užívat kolagen ideálně s vitaminem C, ten totiž podporuje jeho vstřebávání. Tady je malé srovnání účinných látek:
Látka | Působení | Doporučené dávkování |
---|---|---|
Glukosamin sulfát | Zpomaluje rozpad chrupavky, mírní bolest | 1500 mg/den |
Chondroitin sulfát | Podporuje regeneraci chrupavky | 1200 mg/den |
Kolagen typ II | Posiluje kloubní struktury, snižuje zánět | 40 mg/den |
MSM | Snižuje bolest, má protizánětlivé účinky | 1500–3000 mg/den |
Hyaluronát sodný | Mazání kloubů, zlepšení pohyblivosti | 50–100 mg/den |
Zapomenout nesmíme ani na Omega-3 mastné kyseliny. Ty mají protizánětlivé účinky a podle některých novějších výzkumů mohou opravdu snížit bolest při artróze. Ideální je zařadit rybí olej, případně lněný nebo konopný olej do běžného jídelníčku. Výběr doplňku záleží hlavně na vaší snášenlivosti, případných alergiích a ceně – neexistuje univerzální vítěz pro všechny.

Léky, které pomáhají (když doplňky nestačí)
Někdy to bez léků nejde. První volbou bývají analgetika – hlavně paracetamol. Ten uleví od bolesti, ale neřeší příčinu. Dalším krokem, když bolest kloubů zůstává nesnesitelná, jsou protizánětlivé léky zvané NSAID (například ibuprofen nebo diklofenak). Ty ale mají nevýhodu: dráždí žaludek a při dlouhodobém užívání mohou poškodit játra, ledviny nebo srdce. Vždy je lepší volit co nejnižší dávky jen na nutné dny a raději sáhnout po gelech a mastech, které se aplikují přímo na bolavý kloub – jejich systémové působení je mnohem slabší, takže šetříte svá játra.
Ne každému ale zabere stejný typ léčby. Někdy lékaři doporučí speciální injekce přímo do kloubu – ať už kortikoidy, nebo kyselinu hyaluronovou. Kortikoidy umí rychle zmírnit zánět, ale nelze je opakovat často, protože při přehnaném používání se kloub poškodí ještě víc. Kyselina hyaluronová funguje jako mazivo, ale cena je většinou vysoká a účinek jen dočasný. V některých ordinacích už najdete i takzvanou biologickou léčbu (například aplikaci vlastní plazmy obohacené o růstové faktory), což je novinka posledních let a jisté pozitivní výsledky jsou hlavně u lidí pod padesát.
Na závěr je potřeba říct, že užívání všech léků je třeba konzultovat s lékařem. Někdo nesnese ibuprofen, jiný má alergii na složky v lécích nebo nadužívá analgetika, což hrozí vznikem žaludečních vředů. Léky jsou pomocníkem, nikoli dlouhodobým řešením. Základem je vše probrat s odborníkem, ten může navrhnout kombinaci léčiv a případně propojit s fyzioterapií nebo jinými možnostmi.
Přírodní tipy a domácí triky pro kloubní pohodu
Příroda má několik trumfů – a není to jen o výtažcích z bylin. Třeba kurkumin (aktivní látka z kurkumy) má podle studie zveřejněné v Journal of Medicinal Food (2024) podobný účinek na bolest jako ibuprofen. Jen je třeba užívat ho správně – kurkumin se lépe vstřebává s pepřem a tuky. Z bylin je oblíbený i boswellie, která podporuje elasticitu kloubů a mírní zánět. Sází na ni hlavně lidé, kteří už nechtějí další pilulky, ale dávají přednost kapkám nebo čajům.
Za vyzkoušení stojí i obklady z tvarohu – ano, zní to jako babská rada, ale chladivý efekt a jemné kysele elastické bílkoviny mohou dočasně zmírnit otok, obzvlášť u akutních bolestí. Další jednoduchý tip: pojídejte víc červené a oranžové zeleniny (mrkev, batáty, rajčata). Obsahují totiž antioxidanty, které chrání chrupavky před další degradací. Luštěniny, ořechy a semínka zase obsahují zinek a hořčík – minerály potřebné pro obnovu kloubního pouzdra.
Zapomínat se nesmí ani na správnou hydrataci. Nedostatek vody znamená, že chrupavka křehne a zhoršuje se mazání kloubů – pociťujete pak tuhost každé ráno. Doporučuje se pít aspoň 2 litry vody denně, u kávy a alkoholu ještě víc. Pokud rádi experimentujete, zkuste krátké studené sprchy nebo saunu. Střídání teplot rozproudí krev a urychlí opravy, byť samotné "vyléčení" artrózy vám saunování neslíbí.

Cvičení, pohyb a životní styl: Proč nebýt pasivní je někdy víc než prášek
Možná to zní bláznivě, ale i když vás klouby bolí, dobrý pohyb je často to nejlepší, co můžete udělat. Artróza nenávidí dlouhodobé sezení a naprostý klid. U ležáků mizí svaly, které klouby drží, a bolest nakonec stejně přijde. Ideální je kombinovat lehké cviky na rozhýbání (jóga, plavání, nordic walking) s posilováním stabilizačních svalů. V žádném případě nezvedejte těžké váhy, raději se zaměřte na dlouhé, ale velmi lehké cvičení. Jedna důležitá věc: vždy cvičte pod dohledem fyzioterapeuta, nejlépe s osobním plánem.
Chcete konkrétní tip? Ráno vyzkoušejte "skákající gymnastiku" – stačí deset hlubokých dřepů s oporou o židli a poté jemné kroužení kotníky a zápěstími. Klouby tím rozproudíte a bolest většinou ustoupí. Pokud jste zvyklí na turistiku, nezapomínejte na kvalitní obuv s tlumením pat. Speciální vložky do bot pomáhají rozkládat tlak na celé chodidlo. U obézních jedinců stačí snížit váhu jen o pět kilo, a klouby dostanou dvojnásobnou úlevu.
Neodkládejte ani návštěvu nutričního poradce nebo fyzioterapeuta. Ti často poradí i s malými detaily – například držení těla u počítače nebo výběrem správného polštáře a matrace. Samozřejmostí je pravidelný pitný režim, odpovídající výživa a uvolnění od stresu, který bolest kloubů výrazně zhoršuje. Na závěr: nevzdávejte to. I když artrózu nezastavíte úplně, vaši bolest můžete skutečně srazit na přijatelné minimum.