Mami, proč musím polykat ty bílé kuličky, když beru léky? Pravda, tahle otázka mi doma od Dity padla několikrát. Já už tohle téma mám proklepnuté skrz naskrz, protože u nás záněty v krku, uší nebo dutin nejsou výjimkou. Když dětem nebo sobě zapomenu dát laktobacily s antibiotiky, na střeva i bříško se to většinou podepíše. Schválně, věděli jste, že až 70 % naší imunity sídlí právě ve střevech? Celkem síla, že? Takže pojďme tohle rozebrat úplně jasně a bez složitostí, ať už nikdy neřešíte zbytečné bolení břicha, průjmy nebo afty po antibiotikách.
Proč kombinovat laktobacily s antibiotiky?
Antibiotika jsou neúprosný bič na bakterie, což je na jednu stranu skvělé, pokud bojujete s angínou nebo zánětem močového měchýře. Ale mají jednu zásadní nevýhodu – nevědí, která bakterie je hodná a která zlobí. Zničí obojí. Takže když si dáte antibiotika, vlastně pořádně zamícháte bakteriální polévkou ve střevech i jinde po těle. A to je právě to, proč se často objevují různé komplikace, které asi nikdo nechce – průjem, nafouklé břicho, ztráta chuti k jídlu nebo pocity únavy. Někdy se přidá i vaginální infekce, afty v ústech a další libůstky.
Proto mají laktobacily (probiotika) při antibiotikách svoje nezastupitelné místo. Jsou to právě oni „hodní pomocníci“, kteří zabydlují střeva, brání přemnožení kvasinek a dalších potvor, které těží z toho, že tam nemají konkurenci. U dětí i dospělých dokážou laktobacily velmi účinně snížit riziko průjmu způsobeného antibiotiky. V jedné větší klinické studii v německých nemocnicích dokázaly laktobacily snížit výskyt těchto průjmů až o 50 %. Ověřené je také to, že vhodná probiotika pomáhají obnovit normální střevní mikroflóru i po delším užívání antibiotik.
Možná jste slyšeli, že nejlepší je „jíst jogurty“. Super, ale skutečně účinné probiotické kmeny v dostatečné koncentraci (milióny a miliardy bakterií) najdete hlavně v kapslích nebo prášku z lékárny. Běžný jogurt zpravidla nestačí, obzvlášť když antibiotika zaberou na plné pecky.
Když mám doma zvířecí osazenstvo, naše kočka Mína by určitě přidala svoji zkušenost – i veterinář doporučuje kočkám nebo psům v obdobných případech podávat probiotické preparáty. Prostě střeva si zaslouží péči u dvounožců, i u čtyřnožců.
| Problémy bez laktobacilů při užívání antibiotik | Jak laktobacily pomáhají |
|---|---|
| Průjmy, křeče, bolesti břicha | Obnovují střevní mikrobiom, snižují riziko průjmu až o 60 % |
| Náchylnost ke kvasinkovým infekcím | Udržují správnou rovnováhu mikrobů v těle, brání přemnožení kvasinek |
| Oslabená imunita | Zvyšují tvorbu protilátek, stimulují imunitní buňky |
| Narušená chuť k jídlu, zhoršené trávení | Lepší vstřebávání živin, stabilnější trávení |
| Únava | Podpora střevní rovnováhy vede k větší energetické pohodě |
Kdy začít s laktobacily a jak je správně dávkovat
Představte si scénář: ráno vám v ordinaci doktorka předepíše antibiotika a domů si kromě prášků odnášíte také doporučení na výběr probiotik. Ideální je začít s laktobacily hned, jak začnete antibiotika užívat. Tedy klidně první den. Někteří lékaři radí zahájit probiotika už den předem. A ptáte se: „Nebudou mi antibiotika ty laktobacily hned ničit?“ Správná otázka! Proto je fajn použít jednoduché pravidlo: nikdy nepolykat laktobacily současně s antibiotikem. Dodržte odstup 2–3 hodiny mezi dávkou antibiotika a probiotika.
Například: pokud máte antibiotika ráno v 8, tak laktobacily zařadíte v 10 nebo raději až v poledne. Tento postup je vhodné opakovat podle toho, jak často berete antibiotika během dne. Hlavní cíl – aby v žaludku a střevech neměl antibiotický lék šanci laktobacily zničit, než se dostanou na místo určení.
- Základní pravidlo: nebrat antibiotika a laktobacily současně, odstup alespoň 2–3 hodiny.
- Začínejte s laktobacily první den užívání antibiotik – nebo klidně den předem.
- Pokračujte v užívání laktobacilů alespoň 1–2 týdny po skončení antibiotik. Návrat střevní mikroflóry totiž chvíli trvá.
- Myslet na vhodnou koncentraci. Volte přípravky s minimálně miliardou (109) živých bakterií v jedné dávce.
- Dejte pozor i na skladování – některé preparáty patří do lednice, jiné vydrží normálně ve špajzu. Řiďte se pokyny výrobce.
Moje zkušenost s Ditou i kamarádkami je, že když podávání laktobacilů dodržujeme pořádně, nikdo z rodiny po lécích netrpí průjmy ani trápením s nafouklým břichem. Dětská střeva jsou na rozhození mikrobiomu obzvlášť citlivá. Nevyplácí se šetřit nebo to odfláknout. Vybírejte opravdu kvalitní probiotické preparáty – nejlépe ty, které se osvědčily v praxi (ideálně se domluvte s lékárníkem nebo praktickým lékařem).
Jaké kmeny laktobacilů hledat a co ještě pomůže
Není laktobacil jako laktobacil. Některé kmeny zvládnou přežít kyselé prostředí žaludku a dorazí až do střev, jiné skončí dřív, než vůbec začnou pomáhat. Rozhodující jsou ověřené kmeny jako Lactobacillus rhamnosus GG (znáte ho třeba z Linexu), Lactobacillus acidophilus, nebo Saccharomyces boulardii (to je sice kvasinka, ale jeden z mála fakt účinných "probiotik" proti průjmům). Pokud na přípravku nenajdete přesný název a číslo kmene, raději sáhněte po jiném.
Tip od lékárníků: kombinace více druhů laktobacilů a bifidobakterií posiluje účinnost (například Bifidobacterium lactis). Vždycky je fajn přečíst si složení na obalu a hledat zmínku o studiích nebo aspoň zkušenostech uživatelů, ideálně přímo doporučení lékaře nebo farmaceuta.
Co ještě kromě probiotik dokáže podpořit střeva během i po léčbě antibiotiky? Zapojte do jídelníčku vlákninu (vláknina je pro laktobacily doslova potravou – podpoří jejich růst), ať už v podobě zeleniny, ovesných vloček, lněného semínka, nebo vhodných doplňků stravy. Skvěle zafungují tzv. prebiotika – jde třeba o inulin (často v prášku) nebo oligosacharidy z kořene čekanky.
Vsadit můžete i na "přátelské" kvasinky (zmíněná Saccharomyces boulardii), které prospívají hlavně dětem i ženám náchylným ke kvasinkovým infekcím. Já osobně si dám vždycky po antibiotikové kůře i pár dní na lehčí stravě. Kočka Mína nic zvláštního nedostane, ale my ostatní ano.
Odpovědi na nejčastější dotazy a mýty kolem laktobacilů a antibiotik
Párkrát jsem slyšela, že "když už antibiotika beru, nemá probiotikum smysl". Omyl – právě v tu chvíli je nejpotřebnější. Někdo zase tvrdí, že "jen jogurt stačí". Většinou ne, to jsme už probraly. Dále: "Když zapomenu, může probiotikum uškodit?" Ne, maximálně nebude fungovat optimálně, proto na něj nezapomínejte. "Lze kombinovat probiotika s jakýmikoliv antibiotiky?" V naprosté většině ano, ale pokud vůbec nevíte, koukněte do příbalového letáku, nebo se zeptejte v lékárně. V případě těžkých onemocnění střev nebo po transplantacích jsou výjimky – tam rozhoduje lékař.
Stává se taky, že lidé podávají probiotika jen po dobu antibiotik. To je trochu škoda – opravdu viditelný návrat střevní rovnováhy trvá o něco déle. Proto doporučuju pokračovat s laktobacily alespoň jeden až dva týdny po poslední dávce antibiotik. Dlouhodobější používání neškodí, když se dodržuje doporučené dávkování a vybíráte kvalitní přípravky.
A jestli hledáte konkrétní značky nebo rady, určitě to neházejte na náhodu. Mně se nejvíc osvědčily lékárenské probiotické preparáty, u kterých najdete kmeny s číslem. Měňte je klidně během roku podle toho, jaké trable zrovna doma řešíte. Na trhu jsou i kapky pro miminka, prášky pro děti, kapsle i rozpustné sáčky pro dospělé. Praktické je, že většina přípravků je vhodná i na cestování – ideální například na dovolenou, kde snadno dojde k rozhození střev z dietní změny.
Laktobacily nejsou všelék, ale pokud se naučíte je správně nasazovat spolu s antibiotiky a potom, děláte pro svá střeva i imunitu fakt hodně. Doma jsme díky tomu ušetřili dost nervů i zbytečných komplikací. Prostě žádná věda, spíš malý zázrak ve správném načasování a výběru. Kolikrát člověk hledá úplně zbytečně složité řešení, když odpověď visí v oddělení s potravinovými doplňky.
