Co nesmí obsahovat kosmetika: Nejčastější škodlivé látky pod lupou

Běžné krémy, šampony a make-upy často obsahují složky, které na první pohled nepoznáte, ale dokáží pěkně potrápit pokožku nebo dokonce ovlivnit zdraví. Na obalu v regálu najdete pěkné sliby a hezké obaly, ale co ve skutečnosti miláčci vaší koupelny obsahují? Právě ve složení bývají dobře maskované látky, o kterých výrobci moc mluvit nechtějí.

Není divu, že se čím dál víc lidí vyhýbá přípravkům plných chemie a dává přednost čistší, šetrnější kosmetice. Třeba parabeny, sulfáty nebo syntetická barviva. Ty můžou způsobit podráždění, vysušení kůže i alergické reakce. A to ani nemusíte být vyloženě atopik. Číst složení dnes není jen pro „fajnšmekry”, ale vlastně nutnost pro každého, kdo nechce riskovat zbytečné potíže.

• Proč je dobré znát složení kosmetiky
• Největší strašáci – parabeny, silikony, sulfáty
• Alergeny a dráždivé látky v kosmetice
• Pozor na parfemaci a barviva
• Na co si dát pozor u dermokosmetiky
• Tipy pro výběr bezpečné kosmetiky

Proč je dobré znát složení kosmetiky

Spousta lidí sahá po kosmetice podle reklamy nebo hezkého obalu. Jenže právě složení rozhoduje o tom, jak se vaše pokožka bude mít, co všechno na ni pustíte a jestli ji zbytečně nevystavíte podráždění nebo alergii. Když víte, co hledat, vyhnete se i neviditelným škodlivým látkám, které můžou zůstat v pleti dlouhodobě.

Ne všechny složky jsou na první pohled problematické, ale některé působí jako časovaná bomba. Málo kdo třeba ví, že například některé konzervanty nebo vonné látky se mohou hromadit v těle a dlouhodobě narušit přirozenou ochrannou bariéru pleti. Dětská, citlivá nebo suchá pokožka je k tomu ještě náchylnější.

Při čtení složení (INCI – International Nomenclature of Cosmetic Ingredients) platí jednoduché pravidlo: Čím je složka uvedená výš v seznamu, tím větší je její podíl v produktu. Takhle rychle odhalíte, jestli je aktivní látka opravdu ve větším množství, nebo je to jen tahák pro reklamu.

Pro koho je to důležité? Prakticky pro všechny – alergiky, maminky s dětmi, lidi se sklony k akné i ty, co už někdy zažili podráždění nebo ekzém. Některé látky bychom v kosmetice prostě přehlížet neměli. Znalost složení vám dá šanci vybírat produkty, které budou k pleti šetrné, a nebudou plné zbytečných syntetických příměsí.

• Rychlý tip: Pokud vidíte ve složení látku, kterou nedokážete přečíst, mrkněte na mobilní aplikace na rozpoznání složení, třeba Yuka nebo Ingred.
• Naučte se základní názvy problémových složek jako parabeny, SLS, PEG nebo silikony, a dokážete se rozhodovat mnohem jistěji.
• Sledujte i to, zda má kosmetika mezinárodní certifikát o kvalitě, třeba EcoCert nebo Cosmos, což často znamená čistější složení.

Největší strašáci – parabeny, silikony, sulfáty

Když se řekne „problémové složky v kosmetice“, většině lidí naskočí parabeny, silikony a sulfáty. Právě tyhle tři skupiny látky se v běžné kosmetice schovávají nejčastěji a často jsou i hlavním důvodem, proč produkt většině uživatelů nesedne nebo dokonce dráždí pokožku.

• Kosmetika s parabeny má delší trvanlivost a výrobci si je pochvalují jako ochránce proti plísním a bakteriím. Parabeny (poznáte třeba jako methylparaben, propylparaben nebo butylparaben) ale umí v těle napodobovat ženské hormony a podle výzkumů můžou narušit hormonální rovnováhu. V EU sice mají omezené povolené množství, ale i tak se jim spousta lidí raději vyhýbá úplně.
• Silikony, třeba dimethicone nebo cyclopentasiloxane, dávají šamponům hladkost a krémům hedvábný pocit. Jenže nejsou rozpustné ve vodě, ulpívají na vlasech a pokožce a vytvářejí takovou neviditelnou „folie“. Díky tomu se sice pleť na chvíli zdá hebčí, ale dlouhodobě se může dusit a trpět ucpáváním pórů či nadměrným maštěním. Vlasy můžou být těžké, což znají hlavně ti s jemnými nebo rychle se mastícími vlasy.
• Sulfáty (nejznámější je sodium lauryl sulfate – SLS, nebo sodium laureth sulfate – SLES) se starají o to, aby pěnilo všechno od šamponu až po sprcháč. Tyhle pěnidla jsou ale fakt agresivní a snadno naruší ochrannou vrstvu pokožky. Výsledek? Suchost, svědění, podráždění. To platí dvojnásob pro ty, kdo mají citlivou nebo atopickou pleť.

V obchodech se dají najít i přírodní nebo „clean beauty” produkty, které tyhle tři typy složek vůbec neobsahují. Taková dermokosmetika je sice zpravidla o něco dražší, ale pro mnoho lidí jednoduše znamená klidnější a zdravější pokožku. Pokud chcete mít stoprocentní jistotu, otočte každou lahvičku a hledat tahle jména ve složení. Nakupovat podle přední etikety je totiž často sázka do loterie.

Alergeny a dráždivé látky v kosmetice

Ne všichni mají hned vyrážku nebo zarudlou tvář, když použijí nový krém. Přesto se v kosmetice najde hodně látek, které zbytečně zatěžují kůži. Hodně lidí třeba vůbec netuší, že běžné vůně nebo konzervanty patří mezi největší alergeny vůbec.

Evropská legislativa naštěstí jasně určuje seznam 26 nejběžnějších parfumovaných alergenů. Tyto „pachatele“ najdete často ve složení pod názvy jako limonene, linalool, citronellol nebo eugenol. Pokud máte citlivou pleť nebo ekzémy, tažení za čistší kosmetikou je dobrý start.

Z konzervantů je známý „strašák“ methylisothiazolinon (zkratka MI či MIT). Ten se často objeví v levnějších kosmetických výrobcích a bývá příčinou kontaktní alergie. Dalším častým potížistou je formaldehyd, který se používá pro delší trvanlivost výrobků, i když už ho výrobci nahrazují jinými látkami.

"Podle Evropského centra pro kontrolu alergií až každý pátý člověk v Evropě reaguje přecitlivěle na některý z běžných kosmetických alergenů."

Látky, které často způsobují potíže:

• Parfemace (například limonene, coumarin, benzyl alcohol)
• Konzervanty (methylisothiazolinon, parabeny, formaldehydy a jejich uvolňovače)
• Syntetická barviva, hlavně ta s označením CI + číslo

Chcete mít jistotu? Mrkněte na tabulku, která ukazuje, jak moc se určité dráždivé látky vyskytují v běžné kosmetice (data z průzkumu mezi produkty na českém trhu v roce 2024):

Vybírejte kosmetiku s menším množstvím složek, bez parfemace, pro citlivou pleť nebo tu s certifikací pro alergiky. Hlavně žádné unáhlené nákupy – drobný test na zápěstí u nového produktu může ušetřit hodně starostí.

Pozor na parfemaci a barviva

Parfemace a barviva jsou v kosmetice jedny z nejčastějších “zlepšováků”, které lákají oko i nos. Pravda ale je, že tyto složky často způsobují podráždění, svědění nebo dokonce alergické reakce – obzvlášť u citlivé pleti nebo u dětí. Schválně, kolikrát jste si koupili voňavý krém a po pár dnech používání se vám na kůži objevily pupínky nebo zarudnutí?

Parfemace se v INCI (seznam složek) nejčastěji objeví pod pojmem “parfum/fragrance”. To ale často znamená směs několika desítek až stovek chemických látek, které výrobce nemusí samostatně uvádět. Z těch nejproblematičtějších jsou časté například limonene, linalool, citronellol nebo geraniol. Právě ty bývají na obale označeny kvůli riziku alergií.

Když jde o barviva, nejčastěji se používají syntetická a bývají schovaná pod názvy jako CI (Colour Index) s číslem – třeba CI 42090 (modré barvivo), CI 19140 (žluté) nebo CI 14720 (červené). Některé z nich patří mezi potenciální alergeny nebo dráždivé látky. V kosmetice by se neměly zbytečně používat hlavně v produktech určených pro děti nebo osoby s ekzémem.

• Ve vůní se skrývají i silné alergeny – až desetinu všech alergických reakcí na kosmetiku způsobují právě vonné látky.
• Podle Evropské unie je povinné na obalu uvést 26 vybraných alergenů, pokud jejich koncentrace překročí určitou hranici.
• Syntetická barviva mohou zesilovat citlivost kůže na slunce a přispívat k narušení kožní bariéry.

Když chcete vybírat bezpečnější kosmetika produkty, dejte přednost těm bez syntetické parfemace a barviv. U citlivé kůže se velmi osvědčily výrobky označené jako „unscented“ (bez parfemace) nebo s označením pro alergiky. Pokud sáhnete po dermokosmetice, většina značek už parfemaci a barviva neobsahuje nebo je použití opravdu minimální.

Na co si dát pozor u dermokosmetiky

Na první pohled působí dermokosmetika bezpečněji než běžné produkty. Ve skutečnosti ale neexistuje jednotná definice, co všechno do ní smí nebo nesmí patřit. Klidně v ní najdete látky, které byste čekali spíš v obyčejných krémech či šamponech. Kosmetika z lékárny navíc nebývá automaticky hypoalergenní a už vůbec ne přírodní.

Nevěříte? Podívejte se na obal. Často se objevují složky jako PEG (polyethylenglykoly), syntetické konzervanty – typicky fenoxyethanol nebo různé druhy parfemace. Někdy se tady najdou i alergeny zakamuflované pod jmény typu Limonene nebo Linalool, kterých si většina lidí vůbec nevšimne.

Ve srovnání s běžnou kosmetikou je ale dermokosmetika aspoň pod větší kontrolou. I tak platí pár základních tipů:

• Když produkt slibuje, že je na citlivou pleť, měl by mít krátké složení.
• Vyhýbej se výrobkům s alkoholem na předních příčkách INCI, ten pleť může vysušit.
• Sleduj alergeny: hlavně v přípravcích s přírodním složením (často esenciální oleje).
• Pokud máš ekzém nebo jiné kožní potíže, vyplatí se raději testovat krém v malém množství na předloktí.

Trochu čísel: Podle průzkumů v ČR volí při výběru dermokosmetiky hlavně značky doporučované dermatology a 43 % lidí čte složení na obalu pravidelně. Jen 27 % ale opravdu rozumí, co jednotlivé složky znamenají.

Pokud máš opravdu citlivou pleť nebo trpíš na alergie, vybírej co nejjednodušší složení a všímej si přesných názvů látek. Zbytek nejsou detaily – ale často klíč k pohodové a zdravé pokožce.

Tipy pro výběr bezpečné kosmetiky

Dnes se dá narazit na výrobky, co vypadají přírodní, ale složení mají pořádně propletené. Co s tím? Než si něco dáte do košíku, zkuste si projít základní pravidla, podle kterých budu vybírat i já. Kůže není teflon, a co na ni patláme každý den, to rozhodně ovlivňuje, jak se cítíme.

• Čtěte složení už v obchodě. Mrkněte na první tři až pět ingrediencí – těch je v produktu nejvíc. Když tam najdete vodu, oleje, másla, je to lepší než metry názvů, co spíš patří do chemické laboratoře.
• Vyhněte se známým problematickým složkám. Parabeny, SLS/SLES, minerální oleje, ftaláty nebo formaldehyd? Pokud některou z těchto látkek najdete, sáhněte po jiné kosmetice. Tyhle složky často dráždí a někdy jsou spojovány i s dlouhodobějšími riziky.
• Sáhněte po certifikovaných značkách. Nápisy jako "bio", "eco" nebo "natural" ještě nejsou záruka, ale pokud má výrobek certifikát (např. Ecocert, CPK nebo Natrue), můžete víc věřit, že obsah nebude přeplněný zbytečnou chemií.
• Nenechte se zlákat silnou parfemací. Příliš výrazná nebo umělá vůně často znamená zbytečně hodně syntetiky navíc. U lidí s citlivou pokožkou to může být extra průšvih.
• Vyhledávejte reference a hodnocení ostatních. Pokud kosmetika někomu dělá vyrážku nebo svědí, většinou se to v recenzích objeví.
• Nakupujte v ověřených obchodech – drogerie v akci občas svádějí k levným nákupům, ale u neznámých značek z neprověřených e-shopů můžete jednoduše narazit.

Pokud vás něco po použití štípe, svědí nebo zarudne, dejte tomu stopku. Výrobek, co vám nesedne, není chyba vaší kůže, ale často složení produktu. Každá pleť je jiná a není ostuda hledat, co opravdu funguje právě vám.