Někdo sáhne po laktobacilech pokaždé, když se ozve břicho. Jiný nedá dopustit na probiotika a pravidelně popíjí kefír nebo polyká kapsle. Ale víte vůbec, jestli jsou laktobacily a probiotika to samé? Hádejte, mezi lidmi v lékárně panuje slušný zmatek. Někteří si myslí, že laktobacily jsou univerzální lék na všechno, co souvisí se zažíváním. Ale co když to nejsou synonyma? Pojďme si ujasnit, co je co, proč tahle probiotická magie fakt nefunguje na každého stejně a jak si vybrat tu nejvhodnější variantu. Trochu šokující je, že přes padesát procent lidí si podle průzkumu farmaceutické společnosti Zentiva plete pojem probiotikum s pojmem laktobacil.
Jaký je rozdíl mezi laktobacily a probiotiky?
Tady začíná to největší zmatení. Lidi často zamění jeden za druhý, ale pravda je úplně jinde. Laktobacily jsou konkrétní rod bakterií. Jsou to malé živé potvůrky, které normálně žijí v našem zažívacím traktu, ve střevech, vagíně i ústech. Existuje jich víc než 200 druhů a každý dělá trochu jinou práci. Znáte třeba klasiky jako Lactobacillus acidophilus nebo Lactobacillus rhamnosus GG? To jsou bašty střevní mikroflóry a usmívají se na vás snad z každé reklamy. Tyto bakterie samy o sobě jsou ale jen část většího celku.
Probiotika nejsou jen laktobacily. Jde o zastřešující pojem – říkáme tak vlastně všem živým mikroorganismům (například i bifidobakterie nebo některé kvasinky), které dokážou naši střevní mikroflóru zlepšit natolik, že z toho máme zdravotní prospěch. Aby látka nebo kultura mohla být označována jako probiotikum, musí být řádně prozkoumána – nestačí jen přežít cestu žaludkem, musí ještě něco užitečného udělat v těle. Podle Světové zdravotnické organizace mají probiotika prokázaný pozitivní vliv hlavně na trávení, imunitu a některé zánětlivé stavy. Jednoduše řečeno: laktobacily jsou typem probiotik, ale probiotika nejsou jen laktobacily.
V praxi na polici v lékárně nejčastěji narazíte na výrobky s obojím – některé obsahují jednu konkrétní „prospívající“ bakterii, jiné mix několika různých. V Česku jsou nejčastější právě laktobacily a bifidobakterie, protože mají dost prozkoumaných účinků. Najdete je v potravních doplňcích i ve fermentovaných potravinách – v jogurtech, acidofilním mléce, kefírech nebo kysaném zelí. Nejčastěji je jejich síla posuzována podle počtu kolonizujících jednotek (CFU) v jedné dávce, ale počítejte s tím, že na kvalitě a efektu záleží i konkrétní kmen a jeho živost.
Kdy je lepší sáhnout po laktobacilech, kdy po probiotikách?
Pochopení rozdílu mezi laktobacily a probiotiky nás celkem slušně připraví na rozhodnutí, co vybrat, když se objeví střevní potíže nebo chcete podpořit imunitu. Představte si, že jste právě dobrali antibiotika a cítíte se naprosto rozhození – zácpa, průjem nebo nafouklé břicho. Tady je správný čas sáhnout po komplexním produktu, kde najdete směs několika probiotických kmenů včetně laktobacilů i bifidobakterií. Čím různorodější složení, tím spíš obsáhne více oblastí poškozené mikrobioty.
Některé konkrétní laktobacily jsou ale lepší třeba pro ženy s opakovanými vaginálními záněty, protože dobře osidlují sliznice a udržují prostředí v rovnováze. Typicky se doporučují L. rhamnosus nebo L. reuteri. Naopak pokud potřebujete zaměřit na zažívací trubici, oceníte spíš mix s obsahem Lactobacillus acidophilus nebo L. plantarum a příchuť navíc nikoho neurazí.
Když jde o nákup doplňků, vždycky si přečtěte etiketu. Mezi klíčová kritéria při výběru patří:
- Přesný název a kmen (např. Lactobacillus rhamnosus GG, nikoli jen „laktobacily“).
- Doporučené množství CFU (kolonie tvořících jednotek) v denní dávce. Čím vyšší číslo, tím větší pravděpodobnost účinku. Některé studie doporučují nejméně 1 miliardu CFU na den.
- Odolnost bakterií vůči kyselému prostředí v žaludku.
- Má výrobek klinickou studii, která účinky tohoto druhu potvrzuje?
| Typ bakterií | Oblast efektu | Příklady použití |
|---|---|---|
| Laktobacily | Trávení, vaginální zdraví | Průjem, vaginální infekce, posílení imunity |
| Bifidobakterie | Střeva, tlusté střevo | Zácpa, IBS, prevence alergií |
| Kvasinky S. boulardii | Střeva | Průjem po antibiotikách, cestovatelský průjem |
Hodně lidí má dojem, že když si dá zdravý jogurt, má hotovo. Jenže pozor – v běžném jogurtu je často počet bakterií dost nízký a ne všechny kmeny tam přežijí dlouho. Výrobci proto obohacují jogurty nebo doplňky o vyšší množství účinných kmenů. Pokud řešíte konkrétní problém, sáhněte po specializovaném probiotiku ve formě kapsle, prášku nebo kapek. Ideálně s ověřenou účinností a konkrétním složením.
Je důležité zmínit, že zatímco některým lidem udělají laktobacily i probiotika hotový zázrak, jiní rozdíl skoro nepocítí. Genetika, složení mikrobiomu nebo samotný zdravotní problém ovlivňují výsledek více, než byste čekali. Některá probiotika lépe fungují dětem, jiná seniorům nebo lidem s civilizačními nemocemi. Zato u zdravých lidí může efekt vymizet hned, jak přestanete suplementovat. Není od věci obměňovat produkty každé tři měsíce a hledat, co sedne právě vám.
Praktické tipy jak správně používat probiotika a laktobacily
Pokud chcete z probiotik a laktobacilů vytěžit maximum, je dobré znát pár fíglů. Rozhodně nemá smysl polykat pilulky kdykoli vás napadne a čekat okamžitý efekt. Zkuste dodržet tyhle tipy:
- Pravidelnost – Trvalý efekt poznáte obvykle až po 2–4 týdnech užívání. Je lepší užívat produkty ve stejnou dobu denně, nejčastěji ráno na lačno.
- Kombinujte s prebiotiky – Probiotika jsou baterky, prebiotika jejich jídlo. Skvělými zdroji jsou čekanka, cibule, česnek, banány nebo celozrnné obiloviny.
- Nevystavujte teplu a vlhku – Uchovávejte v lednici, zvlášť pokud výrobce varuje před pokojovou teplotou. Vyšší teploty snižují počet životaschopných bakterií.
- Opatrně po antibiotikách – Antibiotika ničí užitečné bakterie v těle. Probiotika doporučují lékaři užívat až několik hodin po antibiotiku a pokračovat 1–2 týdny po skončení léčby.
- Sledujte trvanlivost – Probiotika nejsou nesmrtelná. Po překročení expirační doby se účinnost snižuje razantně.
- Zvažujte kombinaci kmenů – Jeden kmen nemusí stačit. Pestré složení cílí na více problémů.
- Nezapomínejte na živé produkty – Přirozeně fermentované potraviny obsahují nejen různé druhy užitečných bakterií, ale i vitamíny a enzymy, které pomáhají s trávením a celkovou vitalitou.
- Poraďte se s lékařem – Pokud máte dlouhodobé potíže, trpíte oslabením imunity nebo chronickým onemocněním, vyplatí se konzultace s odborníkem.
Pokud jste dočetli až sem, asi vás zajímá ještě jedno – dají se probiotika a laktobacily nadužívat? Zpravidla platí, že zdraví člověk to s nimi „nepřežene“, maximálně můžete mít trochu plynatosti. Vzácně při velkých dávkách nebo porušené imunitě hrozí infekce. Vždy proto začínejte pomalu a sledujte reakci těla. V posledních letech navíc narostl zájem o personalizované probiotické směsi, kdy vám laboratoř sestaví na míru přesně to, co ve vašem mikrobiomu chybí.
A jestli máte pocit, že na vás v regálu útočí stovky značek a nevíte, kterou vybrat, rozhodněte se podle účelu. Potřebujete akutní podporu při průjmu, řešíte záněty, nebo jen poslílit obranyschopnost v zimě? Výběr není o reklamě nebo popularitě, ale o složení a vědecky ověřeném účinku. Sledujte výsledky, nebojte se experimentovat, ale vždy vybírejte informovaně. Vaše střeva se vám za to odmění.
